Drobty.

Jaroslav Vrchlický

Když často zřím tvou bílou ruku, jak v zimy zlobných měsících na římsu ptactva sype shluku hrsť drobtů v čerstvě padlý sníh, proč dojat jsem, z mé staré trýzně proč chvějný ňadry bouří vzlyk? Ó sladké drobty lidské přízně, ó drahá ruko! Blahý mžik! A sletnou se. Tvá ruka drobí, sníh jako ona bílý, čist, a já se dívám mezi hroby na anemon a lauru list, a já se dívám v úsměv vlídný, jímž celý zjev tvůj pozlacen, a spokojen jsem, šťastný, klidný – jsmeť básníci též ptáci jen!...

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

569. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vstup. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Bílý bez. (Jaroslav Vrchlický)
  3. SKÁLY ZASNĚŽENÉ. (Irma Geisslová)
  4. SKOLIE. (Ladislav Arietto)
  5. TOUHA. (Jan Opolský)
  6. V jižním dechu. (Alois Škampa)
  7. II. Parmské fialky. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Píseň zedníkova. (Antonín Klášterský)
  9. PROCHÁZKA (František Gellner)
  10. Procházkou. (Adolf Brabec)