III. To říkám si vždy denně tisíckráte...

Jaroslav Vrchlický

To říkám si vždy denně tisíckráte... a platno málo, když se duši stýská po objetí, jež vřele, vroucně stiská, po očích, zkad se řine světlo zlaté; po ňadrech, kde spí blaho svrchovaté, po ruce, která v dáli tak, ač blízká, po šíji, která perletí se blýská, po nožce, která myšlenky mé mate. Po hlavě, již bych rád zulíbal celou, po ústech, jejichž vonnou něhu cítím, po vláskách nad čelem i kolem oušek, po těle, světlé louce, kde bych včelou chtěl těkat mezi nevadnoucím kvítím a z každého pít opojení doušek!

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

114. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Černá hodinka. (Josef Kuchař)
  2. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  3. HRST KVĚTŮ. (Vladimír Frída)
  4. LXXVIII. Nic duše mé tak nesílí (Jaroslav Vrchlický)
  5. Zas v dumání jsem prožil den, (Jan Neruda)
  6. FREDERIMU MISTRALOVI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PROCHÁZKOU. (Adolf Brabec)
  8. U NÁS DOMA. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  9. Skřivánčí píseň. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. PÍSNIČKY. (František Serafínský Procházka)