PÍSEŇ.

Jaroslav Vrchlický

Prstýnky dva olověné jsme s vyměnili kdys. Žertem? Hračkou? – Málo cenné, v nich však našich jmen plál rys. V zásuvce pod listů tíží tvůj maně našel dnes, a jak tvář se k němu blíží, ptám se: Kde můj? Odpověz! Neodpovíš! – Marné steny! Vše to bylo prázdným snem. Prstýnek můj olověný nosí Smrt na prstu svém.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1262. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO DUŠIČKÁCH. (Josef Václav Sládek)
  2. Churavím. (Jan Červenka)
  3. Prostý motiv. (Jaroslav Vrchlický)
  4. HONORATĚ. (Marie Čacká)
  5. TVÁ ROMANCE. (Louis Křikava)
  6. 25. (1916.) (Josef Kuchař)
  7. NIC. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Podzimní nápěv. (Ludvík Lošťák)
  9. Zamlženo, zataženo! (Adolf Heyduk)
  10. IMAGINÁRNÍ DOPIS (Božena Benešová)