Zamlženo, zataženo!

Adolf Heyduk

Zamlženo, zataženo, jaký smutný den! Chladnou rukou, dujnou pílí větrové mi nanosili hrst rudého, povadlého listí do oken. Zamlženo, zataženo, slyšíš listí sten? Co as šustí, co as šepce tajno srdci, tajno lebce, – či jest to jen liché zdání, či jest to jen sen? Zamlženo, zataženo, dál však, dále jen! Hvězdu zřím Hle! Či se klamu? To jen věčná lampa z chrámu třesoucí se vzduchu proudem svítí matně ven! Zamlženo, zataženo, obzor zamračen!.. Zda mi jarem slunce zmladne? Či snad u hlav v tvář mi padne, v opuštěné dlouhé noci, zář mdlé lampy jen?

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

231. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. V PODZIMÍ V PARKU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Jitro. (Boleslav L. Černý)
  4. Ten šáteček... (Růžena Jesenská)
  5. Duma zimní noci. (Adolf Heyduk)
  6. ZA BOUŘNÉ NOCI. (Antonín Klášterský)
  7. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VISIO. (Vladimír Frída)
  9. V zátiší. (Xaver Dvořák)
  10. Má duše harfa... (Jaroslav Vrchlický)