Prostý motiv.

Jaroslav Vrchlický

Jak přišla do mé ruky vlastní kniha moje, dnes nevím ani říci, dlouho po letech jsem obracel ty listy – marné sny a boje! – a četl skoro cize vlastních ňader vzdech. Tu k místu jednomu – Dnes mrtvá jistě již! – dva řádky zatrhla – čí asi vlídná ruka? K nim „díky!“ připsala... Cítila stejnou tíž, a stejná v chvíli oné, jak já cítil, muka! Já zraku nevěřím – cos bouří ňadry mými nad „díky“ těmi v knihu připsanými, dnes ještě z hrobu zní mi, to cítím dojat...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1074. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZNÁMÁ KNIHA. (Karel Mašek)
  2. DNY (Josef Svatopluk Machar)
  3. VIII. (Jaroslav Vrchlický)
  4. NAD KNIHOU LITERÁRNÍCH DĚJIN (Karel Dostál-Lutinov)
  5. LISTY. (Antonín Klášterský)
  6. AŽ NEBUDU TU... (Antonín Klášterský)
  7. Až budu verše psát, jež nebudeš už čísti, (Vladimír Frída)
  8. Sonet psaný v mé bibliotéce. (Josef Svatopluk Machar)
  9. AŽ BUDEM STAŘÍ... (Antonín Klášterský)
  10. TEN TICHÝ ROMÁN! (Josef Merhaut)