ZNÁMÁ KNIHA.

Karel Mašek

Nad známou knihou nachýlen se vracím v zašlé, krásné časy... A v duši živne každý sen, jež hlava moje upředla si, když první veršehošík pouhý jsem kdysi vážně počal číst, kdy nevýslovně sladké touhy mi budil každý jejich list. A potom, v letech pozdějších, vše hltal jsem, co doba nesla a jiné směry z jiných knih tu vznikaly, a nová hesla a v boji za ty nové změny tu každý kolem k meči sáh a knihy staré zapomněny kams zapadly a skryl je prach. Však jako dobrý přítel dnes mi kynou vstříc ta známá slova a nejen starých citů směs i vůni listů cítím znova; ba, jsou to ony listy zlaté, jež za těch uplynulých let v zrak slzy svedly častokráte a duši v nový, bájný svět. Ba, je to hudba roků těch, kdy k letu mladý duch se strojí a ve dnů všedních zápasech a ve pravěkém o chléb boji ta hudba jemu ve sny zněla a v srdce lila nadšení, že rozpjal mladá křídla smělá ku věčné krásy prameni. A jako lepších časů zvěst ty řádky planou v doby nové v nich vaše zlaté srdce jest, ó první naši slavíkové, a nad nového věku nudou vždy vítězící bude žít vždyť z písní jeho pláti budou vždy s věčnou pravdou vřelý cit.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1326. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DNY (Josef Svatopluk Machar)
  2. Prostý motiv. (Jaroslav Vrchlický)
  3. NAD KNIHOU LITERÁRNÍCH DĚJIN (Karel Dostál-Lutinov)
  4. Nač myslit... (Bohdan Kaminský)
  5. VIII. (Jaroslav Vrchlický)
  6. POHÁDKA V ŘÍJNU. (Karel Červinka)
  7. VZPOMÍNKA. (Ludvík Lošťák)
  8. Z FARNÍ KRONIKY. (Karel Vojtěch Prokop)
  9. Až budu verše psát, jež nebudeš už čísti, (Vladimír Frída)
  10. AŽ BUDEM STAŘÍ... (Antonín Klášterský)