MŽIKNUTÍM.

Jaroslav Vrchlický

Tak jsem ji viděl jda okolo okna(J5f) jež níz valo se do ulice(J5f) před zrcádkem tam stála prostovla(J5f) s nami pažemi a snědou ší(J5f) a pod s bílých ňader hlubou hou(J5f) v košilce lehounce jen vi(J5m) na jednom prsu bujném Jak se lekla(J5f) mne zahlédnouc však v tom již okamžiku(J5f) hloub couvla o krok zpátky vlasem hustým(J5f) vše skrývajíc co nezřel jsem jen tušil(J5f) Co kolem okna letmo jsem se mihnul(J5f) myslil so Dívka jako květ(J5m) a komu kvete Slunce jas plálo(J5f) a vozy hrčely a po ulicích(J5f) se li jak much halo ruch život(J5f) šel kaž po své ba či práci(J5f) Ó jis hned pak přistoupla zas k oknu(J5f) v své pokračujíc ran toale(J5f) když zmizel jsem když stín můj dlažbu přešel(J5f) v zrcátku chudém jež viselo na zdi(J5f) svou krásu zhlížela jež kvetla komu(J5f) Pak s večerem když do jsem se vracel(J5f) tam stála zas a necouvla již ce(J5f) jak na znáho kývla na mne drze(J5f) v jakýchsi divných cetkách kolem šíje(J5f) teď je krása kvetla pro kažho(J5f) Tu pomyslil jsem na práci své duše(J5f) sebe viděl v chu jiz svo(J5f) kdy seň rostouc v nitru odhaluje(J5f) své vaby a v přeletu jen plachém(J5f) a cou stydli zpět a se ta(J5f) jak ci u dveří zní kro hlahol(J5f) Jak dveře když se potom neotevrou(J5f) se radost zas plachá Psyche zhlíží(J5f) v tom chudém zrcátku těch slok a (J5f) Tak byla krás jako ona dívka(J5f) jež v letu zahlédnuta na okamžik(J5f) Však za krát čas pozděj v časopise(J5f) na stolku kavárny neb u knihkupce(J5f) ve skříni klad již stála drze(J5f) a je vděky kte dříve v letu(J5f) tak svůd kynuly ty užely(J5f) neb jak ta žena kvetly pro kažho(J5f)

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

181. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POD OKNY RODNÉHO DOMU. (Karel Mašek)
  2. VIATICUM. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Pozdrav Šumavy. (Emanuel z Čenkova)
  4. PADAJÍCÍ VODY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  6. Má zlatá krajino... (Antonín Klášterský)
  7. ZE VZPOMÍNEK. (Karel Václav Rais)
  8. Sonet o západu slunce. (Josef Svatopluk Machar)
  9. NÁVŠTĚVA (Božena Benešová)
  10. None (Antonín Sova)