III. BALLATA O MÝCH DVOU DCERÁCH.

Jaroslav Vrchlický

Ta starší vážná, sto otázek v oku – ta mladší samý smích a dětinná a obě svěží, jak je květina, jež blesky zryté skále pučí v boku. Ta moudrá – ona dětsky pošetilá, ta malá Vestálka – ta skřítek hravý, ta snivý večer – a ta jitro svěží, ta hnědá do zlata – a ona bílá, jak s jabloně do neskosené trávy se růžových a třpytných květů sněží. A láska oběma jim v očích leží a dobrota ve důlku brad i čílku. A já se modlím: Čase, stůj! jen chvilku, ať radost vyzpívá v nich svoji sloku!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

280. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. S jara. (Adolf Heyduk)
  2. Ukolébavka. (Adolf Heyduk)
  3. Panna. (Adolf Heyduk)
  4. Hroby na jaře. (Jaroslav Vrchlický)
  5. VÁM. (Adolf Brabec)
  6. Naděje. (Adolf Heyduk)
  7. Stará píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  8. MÁME SE RÁDI. (Herma Pilbauerová)
  9. Květ a plod. (Jaroslav Vrchlický)
  10. MLADÉ HŘÍŠNICI. (Josef Merhaut)