XXIV. BALLATA NA STARÝ MOTIV O VČELE A TRUBCI.

Jaroslav Vrchlický

Kdos ode mne vždy lepší knihu čeká. To k smíchu přec, já dávám jen, co mám, tak dvacet let se světu podávám, a závist mne ni hloupost nepoleká. Kdos řekne „dobrý“ jest, kdos řekne „špatný“; to nemůže mne více urazit. Co psal jsem, psal jsem, klidně dím jak Pilát. Teď klidně mohu nechat si juž spílat; já postih’ vše, co okamžik dal chvatný, je vryto v křišťál verše, co chtěl cit. Nad včelu trubec moudřejší chtěl být, však včela řekla: Ukaž, co ty umíš! A trubec zůstal trubcem – nerozumíš? – a včela včelou – Ať dál trubec čeká!

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

133. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ukončení nápisů. (František Hajniš)
  2. Z DUŠEVNÍ DÍLNY. (Antonín Klášterský)
  3. Stance. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Moderní epištola – komukoliv. (Jaroslav Vrchlický)
  5. NEZNÁMÝ. (František Soldan)
  6. IV. Ten velký epos světa báje (Vítězslav Hálek)
  7. Sonet dušičkový. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. S KNIHOU. (Karel Leger)
  9. ? – ! (Xaver Menhard Litoměřický)
  10. MONOLOGY KAŠPÁRKOVY. (Ferdinand Tomek)