Přijď!

Xaver Dvořák

Svůj svatý požár spadnout nech, dej zažhnout svět až do obzorů, ať v mystických Tvých plamenech svět vzejde nových tvorů: dšti příval srdcí do úhorů, ať rozkvetou v Tvých čistých snech! Svou dlaní, všemohoucí Rozsévač, šij lásku v hloubku lidských niter, to símě zázračné, je vhodit rač jak slunce v šero jiter déšť paprsků, tak zlatých liter Svůj zákon věčný v srdce lidská znač! V kmen starý člověčenstva mízou lej Svou milost nové zase ke žni, plod drahocenný, ó nech vzpučet jej, Svým ohněm planý výhon sežhni a srpem andělů Svých sežni, co roste býlím v poli Tvém – však dobru požehnej!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

655. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JITRO. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  2. V obilí. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  4. Mému Iljuškovi, jenž zrodil se za jarní bouře. (Josef Pachmayer)
  5. PÁNBÍČEK POŽEHNÁ. (Josef Lukavský)
  6. VÝZVA K CESTOVÁNÍ (Antonín Sova)
  7. MEDITACE LETNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Ráno. (Karel Alois Vinařický)
  9. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  10. AŤ ŽEBRÁ TŘEBA! (Vladimír Houdek)