Lesy.

Jaroslav Vrchlický

Ó lesy rozvlněné po obzoře, vy hluboké a velké tmavé lesy! Cos láká k vám, cos volá a zas děsí, vás dal nám bůh, když nedopřál nám moře! Vy máte stejné víry, strže stejné, ty propasti a víchry, stejné vření, týž slunný klid a stejné burácení, týž plesný jásot, stejné nářky chvějné. Vy máte vše, co kolébá a těší, čím básník ještě všednost snésti může, své mrtvé a kol skrání jejich růže, své taje, které nikdo nerozřeší. Ó lesy rozvlněné po obzoře, ó tajuplný šume, děsné vlání, z vás vane síla, vznět a odhodlání, ó černé lesy, vy jste naše moře!

Patří do shluku

nymfa, faun, satyr, syrinx, čilimník, hélios, kentaur, flétna, jilm, helios

216. báseň z celkových 333

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Při dokončení překladu Ariostova „Zuřivého Rolanda“. (Jaroslav Vrchlický)
  2. XIV. ACHILLES NA SKÝRU. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Sbor z antické tragedie. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Atavismus. (Jaroslav Vrchlický)
  5. LEGENDA O SV. PROKOPU (Jaroslav Vrchlický)
  6. ANTICKÁ IDYLKA JARNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Leknín. (Jaroslav Vrchlický)
  8. II. PAN GUILLEM DE CABESTAING. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Pomsta gnomů. (Jaroslav Vrchlický)
  10. IV. MOTIV KUKAČKY. (Jaroslav Vrchlický)