Lesy.

Jaroslav Vrchlický

Lesy.
Ó lesy rozvlněné po obzoře, vy hluboké a velké tmavé lesy! Cos láká k vám, cos volá a zas děsí, vás dal nám bůh, když nedopřál nám moře! Vy máte stejné víry, strže stejné, ty propasti a víchry, stejné vření, týž slunný klid a stejné burácení, týž plesný jásot, stejné nářky chvějné. Vy máte vše, co kolébá a těší, čím básník ještě všednost snésti může, své mrtvé a kol skrání jejich růže, své taje, které nikdo nerozřeší. Ó lesy rozvlněné po obzoře, ó tajuplný šume, děsné vlání, z vás vane síla, vznět a odhodlání, ó černé lesy, vy jste naše moře! [9]
Básně v knize Na domácí půdě:
  1. Vstup.
  2. Polní kvítí.
  3. Lesy.
  4. Pastel.
  5. Jabloně.
  6. Cestou.
  7. V předtuše jara.
  8. Píseň v kraji.
  9. Báča.
  10. V dubnové pršce.
  11. Kouř.
  12. Zimní krajina.
  13. Modlitba na horách.
  14. Praha v květu.
  15. Ulice.
  16. Housle.
  17. Slzy Vyšehradu.
  18. U kašny.
  19. Z Ghetta.
  20. Jeptišky.
  21. Koledníci.
  22. Staveniště.
  23. Hradčany při západu.
  24. Hnizda a květy.
  25. Vyhlídka.
  26. Dvě sestry.
  27. Motiv z Hradčan.
  28. Květná neděle v městě.
  29. Po plesu.
  30. Slavík v městě.
  31. U seminářské zahrady.
  32. Betlém.
  33. Vzpomínka vánoční.
  34. Lumírova píseň.
  35. Volnosť.
  36. Pozdrav Labi.
  37. Píseň Chodů na stráži v zásekách Šumavských.
  38. Srbům lužickým.
  39. Oko.
  40. V zimní noci.
  41. Než zavru oči...
  42. Popelnice.
  43. Píseň zvonu na poplach.
  44. Rodnému městu.
  45. Sen noci novoroční.