Zimní krajina.

Jaroslav Vrchlický

Zimní krajina.
Jak je asi nyní venku, kde zněl hovor náš a smích? Pusto v sadě, na nádvoří, děsné ticho v alejích! Cesta jako po vymření, všudy sněhu modrý stín, mlčí les a mlčí řeka, mlčí jez a mlčí mlýn; Topolytopoly jak obelisky plny perel trčí v mrak, každé křoví palác gnomů, ptáka darmo hledá zrak. Pole v dálku zasněžena, darmo hledáš směry cest, tyče, dráty telegrafu jsou jak stkány z bílých hvězd. [23] Ticho! – Mžikem jako přízrak krajinou vlak proletí, kotouč jisker, dým a rachot a zas ticho v zápětí. Jenom stále čistě modrý kouř se vine z nízkých chat, jakby ptal se, zda bůh lásky nad světem bdí posavad? 24
Básně v knize Na domácí půdě:
  1. Vstup.
  2. Polní kvítí.
  3. Lesy.
  4. Pastel.
  5. Jabloně.
  6. Cestou.
  7. V předtuše jara.
  8. Píseň v kraji.
  9. Báča.
  10. V dubnové pršce.
  11. Kouř.
  12. Zimní krajina.
  13. Modlitba na horách.
  14. Praha v květu.
  15. Ulice.
  16. Housle.
  17. Slzy Vyšehradu.
  18. U kašny.
  19. Z Ghetta.
  20. Jeptišky.
  21. Koledníci.
  22. Staveniště.
  23. Hradčany při západu.
  24. Hnizda a květy.
  25. Vyhlídka.
  26. Dvě sestry.
  27. Motiv z Hradčan.
  28. Květná neděle v městě.
  29. Po plesu.
  30. Slavík v městě.
  31. U seminářské zahrady.
  32. Betlém.
  33. Vzpomínka vánoční.
  34. Lumírova píseň.
  35. Volnosť.
  36. Pozdrav Labi.
  37. Píseň Chodů na stráži v zásekách Šumavských.
  38. Srbům lužickým.
  39. Oko.
  40. V zimní noci.
  41. Než zavru oči...
  42. Popelnice.
  43. Píseň zvonu na poplach.
  44. Rodnému městu.
  45. Sen noci novoroční.