Píseň v kraji.

Jaroslav Vrchlický

Píseň v kraji.
Do dálky rozpjat v slunci si hoví a dřímá český kraj drahý, mlčímlčí, a přece divnými slovy plnými blaha a vláhy hovoří k duši – co jen jí poví? – Já budu šťasten, juž záhy! Oltářem bude každá má chatka, a rájem každý lán rosný, hrdinům v kolébky pět bude matka, svobodou znít budou sosny! – Slyším to, tich jdu, píseň je sladká... Proč bych se okrádal o sny? [16]