Kouř.

Jaroslav Vrchlický

Kouř.
Kam pohledl jsem: Lesy, lesy, lesy! Na mírnou stráň i na příkré skal tesy kol sedly všude; údol tu, tam horu, vše přikryly až v nebe do obzoru, a byly tmavé, posupné a šeré. Já cítil, velký smutek z nich se dere a stoupá v duši mou a v srdce padá. Nad nimi táhla mračen šerá stáda a kolem ticho, bez života sledu ty hvozdy byly. Náhle z jejich středu se povznes modrý kouře vloček malý, rost’ v chochol, v pruh, a mráček zamodralý jak sloup se pozved’ k nebi vážně, tiše. Hned cítil jsem, že blízko zde kdos dýše [21] mně příbuzný, ať chaloupka se skrývá tam pod strání, kde veliký dub kývá, ať uhlíř pálí milíř tam, ať chvíli při ohni cikán leží to, mně milý ten modrý kouř, jenž k nebi tihnul stále. A klidnější jsem cestou svou šel dále. 22
Básně v knize Na domácí půdě:
  1. Vstup.
  2. Polní kvítí.
  3. Lesy.
  4. Pastel.
  5. Jabloně.
  6. Cestou.
  7. V předtuše jara.
  8. Píseň v kraji.
  9. Báča.
  10. V dubnové pršce.
  11. Kouř.
  12. Zimní krajina.
  13. Modlitba na horách.
  14. Praha v květu.
  15. Ulice.
  16. Housle.
  17. Slzy Vyšehradu.
  18. U kašny.
  19. Z Ghetta.
  20. Jeptišky.
  21. Koledníci.
  22. Staveniště.
  23. Hradčany při západu.
  24. Hnizda a květy.
  25. Vyhlídka.
  26. Dvě sestry.
  27. Motiv z Hradčan.
  28. Květná neděle v městě.
  29. Po plesu.
  30. Slavík v městě.
  31. U seminářské zahrady.
  32. Betlém.
  33. Vzpomínka vánoční.
  34. Lumírova píseň.
  35. Volnosť.
  36. Pozdrav Labi.
  37. Píseň Chodů na stráži v zásekách Šumavských.
  38. Srbům lužickým.
  39. Oko.
  40. V zimní noci.
  41. Než zavru oči...
  42. Popelnice.
  43. Píseň zvonu na poplach.
  44. Rodnému městu.
  45. Sen noci novoroční.