Motiv z Hradčan.

Jaroslav Vrchlický

Motiv z Hradčan.
Kdys Hradčany jsem kráčel; na náměstí jsem stanul, byla temná noc a parná. Zář rudá svítilen jen chabě v scestí se vkrádala a kašny jednotvárná jen píseň zněla zpozděnému chodci v té hluché, těžké dusné letní noci. V tom náhle stlumený řev zněl mi k uchu, jak v poušti hýkla zvěř by zmírající, a ticho zase, jen hodina duchů se nesla v dálku s věží v město spící. A zase řev ten... chvěla se noc tmavá – jak nádherný řev lva, jenž dokonává. A ticho zas... To přelud, tak se kojím a chci dál jíti, to se mi jen zdálo, však znovu zase, trochu dál kde stojím, to naposledy bolně zastenalo od kašny, lev kde s rozdrcenou lebí do půlnoční tmy bolestně se šklebí. [60]