Scena à la Watteau.

Jaroslav Vrchlický

Své stíny večer již nachýlil k siré zemi(Na) Jej čekám samotna Ó zdali zjeví se mi(Na) Tak bylo smluveno Šer do stromů se sází(Na) a chvíle zvolna jdou on stále nepřichází(Na) Či moh by sklamat mne K Lucile láskou vzpláti(Na) Či s dvornou Suzettou snad laškovat a hráti(Na) Či s bujnou Florisou jež jest jak smavá Vesna(Na) Či s Philamintou snad Ne tak jak dítě ze sna(Na) dnů dětství vzbouzí se o lásce nemá zdání(Na) Snad Nanon vábí jej To věru k popukání(Na) Též svůdná Elvíra mi nemůž přidat strachu(Na) ni hloupá Ninetta jež mní že v tváři nachu(Na) čím více líčí se tím větší zájem vzbudí(Na) Kdo tedy drží jej Zde čekati mne nudí(Na) Ó hloupé domněnky Tak cit nás často klamá(Na) na tolik mužů zde přec nejsem žena sama(Na) tu sličný Leandre i švarný Muscadin(Na) jen vysloviti se a opravdu chtít jen(Na) Již oko přimhouřím ať co chtí dělají(Na) jen mého Fabrice když pro mne nechají(Na) Tak vonný večer jest Tak v mysli božsky líno(Na) Jak v zlatých strunách tvých má snivá mandolino(Na) prst jen se dotkne tě a hájem táhne dech(Na) tak nyvý jak by stkán z dne celého byl ech(Na) ze všeho co tu plá a vlá a voní zkvetá(Na) z té písně unylé již vadnoucího léta(Na) z niv do mlh ztopených i zamyšlených strání(Na) jež v šedý Noci flor se halí po klekání(Na) Zvuč věrná družko má Ó vyslov tíseň moji(Na) snad hudby genius tluk našich srdcí spojí(Na) Ten starý faun a omšený(Na) nad vyschlým vodojemem(Na) vše háje chytá ozvěny(Na) i kroky v listí němém(Na) Ta Ceres v sivé tváři mech(Na) klín pln kamenných květů(Na) zná z paměti můj ston a vzdech(Na) jej šeptá Amorettu(Na) jenž k ní se tulí zvětralý(Na) zrak upřen kamsi v lesy(Na) A jen můj vzdech lká do dáli(Na) Ó milý kde jsi kde jsi(Na) Ó milá kde jsi kde jsi(Na) Což tony oživly a mohly nabýt tvaru(Na) Dnes všechno možné jest podléhá lásky čaru(Na) Tvůj vzdech když touha v něm se v miláčka hned změní a jak tu miláček jde za ním políbení(Na) Tak rychle nejde to jak bájiti to chcete(Na) nechť dobře zaseto chce čas to než to zkvete(Na) Já přišel v nevčas snad Pak lituji má dámo(Na) V čas v nevčas Vždycky v čas to rozumí se samo(Na) Ó drahý Fabrici(Na) To je to slovo pravé(Na) Ó já to věděla že přijdeš nežli Ave(Na) mšic křídla dohrají tam na kvetoucím vřesu(Na) Ó sladké blaho mé Jak toto blaho snesu(Na) Můj dobrý miláčku(Na) A přece pochybnost(Na) se vkradla v srdce tvé(Na) Toť lásky sladký host(Na) i tebe v náručí lze stále pochybovat(Na) se pochybnosti vzdát jest věru nemilovat(Na) Však pohleď chvilka to jen bohům ukradena(Na) tam olší javorů kde tmí se hustá stěna(Na) druž naši veselou zřím blížiti se k nám(Na) je konec sladkým snům lásky sladkým hrám(Na) Jdou všichni přímo sem(Na) To kletba společnosti(Na) a bych ti pravdu řek těch hříček mám již dosti(Na) Chci tebe míti jen nač garnituru jejich(Na) nač lásky naší květ těch ztápět na peřejích(Na) slov sladkých poklon mdlých a lhaných napořád(Na) Ať v sled se vysloví mám ve všem přímost rád(Na) Tak nemluv lhostejné ti přece nejsou všecky(Na) Ta tlustá Lucila Suzette ten diblík dětský(Na) ta žvavá Florisa ta Philaminta suchá(Na) či Ninette s líčidlem však běda beze ducha(Na) či Nanon docela to věru k popukání(Na) Slyš tys mne poslouchal Zde třeba pevnou dlaní(Na) ti ústa zamknouti bys nerouhal se stále(Na) Či svůdná Elvíra Tu znám již a tak dále(Na) Mlč mohou slyšet nás(Na) Ať slyší pro nás lépe(Na) Ne toto setkání je věru velkolepé(Na) Já řekla vám to přec a vy jste nevěřili(Na) kde najít Finettu v té podvečerní chvíli(Na) než tady pod jilmem té vonné na pasece(Na) když první hvězdy kmit se zhlíží cudně v řece(Na) A sama nebude já tušila to již(Na) Co milý Leandře k mé věštbě odpovíš(Na) Že kouzelnice jsi vím já a ty to víš(Na) To lehké čáry jsou a snadno k uhodnutí(Na) Ne to je dětinské až do smíchu to nutí(Na) Zde přece ku hvězdám nebude vzdychat sama(Na) Jí dáme společnost ať aspoň vzdychá s náma(Na) Proč vzdychat Nechápu když rozumějí sobě(Na) tu možno jen se smát(Na) Za pravdu dávám tobě(Na) To urážlivé jest nás si tu nevšímá(Na) Jak možno líbat se před cizích očima(Na) ne to se státi mně Než nastavím své líce(Na) dřív dvéře zavru vždy a spustím okenice(Na) Byl krásný večer že(Na) Byl jako báseň pravá(Na) To věřím ráda již(Na) Buď milujícím sláva(Na) To smělé slovo jest Kdo jsou zde milující(Na) Ti již to cítí jen a nechtějí to říci(Na) Jak nelze milovat při hvězdách při měsíci(Na) Jdu jako žebračka ty šťastna v citů tísni(Na) mne neoslyšíš přec a usmíříš vše písní(Na) Jdi smavá škádlilko Co zmůž má mandolina(Na) Bez flétny Fabrice je k odpovědi líná(Na) Pan Fabrice dobrý jest a říci jistě dá si(Na) Již pro váš úsměv jen pro vaše zlaté vlasy(Na) Nu tak si skočíme(Na) Ze srdce milerád(Na) Smím prosit rytíři(Na) Jsem oběti váš kat(Na) To bylo v máji kvetl hloh(Na) a pod ním usnul mladý hoch(Na) kol všecko bylo květ a tón(Na) Endymion(Na) Tak znělo v skalách v údolí(Na) a na stráni a na poli(Na) V tom září zaplál nebe sklon(Na) a jilm a olše hlaholí(Na) Endymion(Na) Ach známe to Ach jak to srdce jíme(Na) To právě záhada s níž celé noci sníme(Na) Co při tom sladkého nikomu nepovíme(Na) Na tento zvuk na tento ruch(Na) hrdličkám v hnízdě přešel sluch(Na) v zář měsíce tu stopena(Na) Selena(Na) A znělo v skalách v údolí(Na) a na stráni a na poli(Na) jak vzbudila se Ozvěna(Na) A jilm a olše hlaholí(Na) Selena(Na) Ach dobře známe to ó jak to srdce chytá(Na) To právě to co v snech nám hraje a se kmitá(Na) Co jako luzný sen v svých snech z nás každá vítá(Na) Po přízi luny níž a níž(Na) v tu vonnou noc a lesní tíš(Na) kde spal ve květu anemon(Na) Endymion(Na) se snesla k němu v údolí(Na) a na stráni a na poli(Na) plál svatojanských mušek shon(Na) a jilm a olše hlaholí(Na) Endymion(Na) I odpovídá ztracená(Na) ve hloubí lesů Ozvěna(Na) Selena(Na) Ona i on(Na) Endymion(Na) Selena Endymion(Na) To bylo s patra přec a bylo skvostné věru(Na) Jak jiných světů báj v té vůni a v tom šeru(Na) Kdo může zazlít mi že odměnu si beru(Na) Tak přede všemi zde(Na) To skoro nestydaté(Na) To poetické jen(Na) Při záři hvězd kol zlaté(Na) Nu jaké zdráhání Vždyť je to mezi námi(Na) Jen prosím dělejte jak byli byste sami(Na) překážet nechcem vám v té kouzlaplné chvíli(Na) nám věru dostačí když jsme si zatančili(Na) A zasmáli se též(Na) A šťastni byli s vámi(Na) Teď jasno jest vše přec ti všichni o všem vědí(Na) Zde stačí polibek na místo odpovědi(Na) Finette upustí mandolinu na zem a vzdychne(Na) Co zbývá Sladké sny Ó Fabrici můj dost(Na) Rád místa přeju snům však doufám v skutečnost(Na) Teď moh by odejít To muž by nebyl ani(Na) mé ruky netknout se ni v letu mojich skrání(Na) Ne to je nemožné Ó mandolino moje(Na) má družko jediná Jsou u konce mé boje(Na) Jsi tady Fabrici(Na) Jsem tvůj vždy(Na) A já tvoje(Na)

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

52. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zda byla tady juž? (Jaroslav Vrchlický)
  2. Rispetti časného jara. (Jaroslav Vrchlický)
  3. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  4. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  5. PRALES. (Eliška Krásnohorská)
  6. Píseň ve spůsobu Theophila de Viau. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V LESNÍM ZÁTIŠÍ U STUDÁNKY. (Antonín Jaroslav Klose)
  8. CESTOU K JESENI. (Antonín Klášterský)
  9. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  10. Smál potok se, jenž se skal k skalám padal: ( H. Uden)