Tu cestu, kterou lidstvo k světu kráčí,

Jaroslav Vrchlický

Tu cestu, kterou lidstvo k světu kráčí, jen boje krev a záští výsměch značí, že od cíle, za kterým všichni spějí, se ztrácíme a v klamné beznaději než cestou v před, víc dlíme na rozcestí si boříce svůj idol – klid a štěstí. A lidstvo snad by zabloudilo zcela, byť Prozřetelnost náhle nezahřměla a nevedla je zpátky kynem jedním, a nezatřásla tím životem všedním, kam zkolébán jen ztěžuje si dráhu ku cíli svému, k štěstí svého prahu. A hrozné, děsné jsou ty její kyny, do očí slzy, v srdce sypou stíny: tu ohně drak se vzepne zhouby lačný, tam blesk a krupobití letí mračny, tu moře náhle rozbije své břehy, tam z lůna sopky trysknou žárné šlehy, tu zuří mor a tam se třese země; a za tou spoustou posupně a temně se zvedá Smrt a slídí po kořisti, a místo laurů je to svadlé listí, jež šustí na hrobech, co lidstvo sbírá. Ó krutý trest, jímž lidstvu sebevíra se navrací, jímž všickni poznáváme, že v sobě jen své síly břehy máme, že proti živlům bysme měli k boji být hotovi – ne proti krvi svojí! Tak rovněž zde, v dým požáru a trosky zas šlehá lásky pravé zásvit božský a volá: „Buďte lidmi! Milujte se!“ Kdo na to pole almužnu svou nese, je větší, než kdo těžkou drahou k ránu, jíž lidstvo jde, hněv sije, kydá hanu! Zde trpí člověk a zde slzy tekou, to dostačí, by láska vaše řekou se stala hned a vaše štědrost mořem. Jen touto láskou nad vším těžkým hořem, jež svírá člověčenstvo, zvítězíme, když soucit božský, jenž nám v hrudi dříme, necháme vždycky volně trysknout k nebi, kdy neštěstí nebude zapotřebí, by člověk ukázal se v kráse celé, jas ráje v očích, hvězdy na svém čele.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

255. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PAMÁTCE PADLÝCH. (Irma Geisslová)
  2. ZA ÚSVITU NOVÉ DOBY. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  3. Povzdech. (Augustin Eugen Mužík)
  4. KŘEST. (František Leubner)
  5. O běda, běda národu, (Jiljí Vratislav Jahn)
  6. Z chyb nelásky se život lidský skládá, ( H. Uden)
  7. Ticho. (Sigismund Bouška)
  8. 160. Odkaď šepty milostné ty vanou? (František Sušil)
  9. MEMENTO MRTVÝCH. (Xaver Dvořák)
  10. Sny. (Ervín Špindler)