MOUDROST.

Jaroslav Vrchlický

Co chcem, kam spějeme, to v posled přece máme, o tuhou hruď se vždy kde jaký odpor zláme. Kdos šeptá, reptá kdos a jiný řve a štěká, však tiše moudrý jde za dílem svým – a čeká. V tom všeho tajemství, ať chaos dál se vztekal, Bůh ve své moudrosti až na sedmý den čekal, až klidně říci moh: Již dost, vše dobré jesti! Nás zatím schvátí hrob, – mír aspoň, když ne štěstí.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

1057. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bůh. (Jaroslav Vrchlický)
  2. My zříme příboj kvapných vln, (Jiljí Vratislav Jahn)
  3. V BORECH. (Antonín Klášterský)
  4. XXXV. Jdu tak světem, kam se noha (Jaroslav Vrchlický)
  5. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Člověk přírodě. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ve vlnách nestálosti, lže (Jiljí Vratislav Jahn)
  8. ZPOVĚĎ ATHEISTY. (Eliška Krásnohorská)
  9. V předtuše. (Bohuslav Květ)
  10. Modlitba. (Karel Hlaváček)