STARÝ MOTIV.

Jaroslav Vrchlický

Viď, že jsme vždycky sami, moje duše. Jak lze to vyvrátiti? – Vždy jsme sami a vždycky bídní, pro sebe jen každý jde svojí cestou, svou jen cítí bídu. Ach, býti s někým za každou již cenu, nás vrhá náhle v propasť tmy a viny, být sám, je děsno! – A jsme přec jen sami. Nad námi hvězdy – chladné, mlčenlivé, pod námi země – vlhká, opuštěná, kolem nás lidé – bezcitní a sami, jak my jsme sami pro sebe tu každý, tak sám, tak sám, jak jest a byl a bude od kolébky až do té pouště hrobu. Zda aspoň tam to pochopí? – Já nevím; leč chápu, co se o těch vypravuje, kdo za živa, předčasně pochování se náhle zbudili ve tísni rakve, jak hrozně samotu svou pocítili. Nad nimi hlína, kolem nich jen hlína, pod nimi hlína,... sami jsou, tak sami! To známe z paměti již, moje duše!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

188. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z DENNÍKU BÁSNÍKOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. BÁSEŇ ZÁVĚREČNÁ. (Ludvík Lošťák)
  3. Jedny oči. (Josef Václav Sládek)
  4. ZA VÁCLAVEM VLČKEM. (Ferdinand Tomek)
  5. PÍSEŇ. (Karel Červinka)
  6. Pohřeb. (Jan Pelíšek)
  7. DUMA VEČERNÍ. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Stopa v písku. (Bohdan Kaminský)
  9. ODPOVĚĎ. (Jan Červenka)
  10. Myšlenky večerní. (Alois Vojtěch Šmilovský)