Z DÍLNY UMĚLCE.

Jaroslav Vrchlický

V dílně svojí s kusem hlíny tvoří sochař celý svět, mačká v tvar ji stále jiný, světla padnou v to a stíny, prstů harmonický hnět jak to skládá, jak to taví, hříčka chvíli mistra baví – znechucen ji vrhne zpět. Oč jsme lepší, kteří slovem vesmír chceme zachytit, mramorem co nelze, kovem, ve útvaru stále novém v slova plachý zvuk chcem vlít. Marná práce! Hmoty vzdory, velké touhy, sny a vzory, každý atom volá: Žít! Kdo ví, kdy ta chvíle pravá? Tato kmitne se jak blesk. Tvrdá hmota hned se vzdává, myšlenka jest láva žhavá, vryta v mramor věčných desk. To dar boží, okamžiku, chytit jej – to moře díků, propásti jej – věčný stesk!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

76. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Před výkladní skříní. (Augustin Eugen Mužík)
  2. ZŘÍCENINA. (Herma Pilbauerová)
  3. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Pohádka o zrnku prachu. (Jaroslav Vrchlický)
  5. S Don Quijotem od Doré-a illustrovaným. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Uspokojení. (Jaroslav Vrchlický)
  7. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)
  8. PŘI ZPRÁVĚ O SMRTI LECONTA DE LISLE. (Jaroslav Vrchlický)
  9. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  10. KRÁSE. (Jaroslav Vrchlický)