KUS „CREDA“.

Jaroslav Vrchlický

se vším chtěl se stotožniti kdys, vše chytit, každý záchvěv, každý rys, vše obsáhnout, vše chápat, obejmouti, a mnil jsem, času k tomu v žití pouti je víc než dost. Teď vidím, plachý host při kvasu všehomíra, že nestačím k tomu, že trylek slavičí a dumný rachot hromu, že jaro, sníh, hněv, dívčí smích i dráha hvězd mi stejným tajem jest jak zvonek tramwaye, jenž pod mým oknem cinká. Teď zbyla mi jen touhy upomínka, a z celé snahy, námahy a práce jen resignace. Však chtěl jsem to a při tom je mi sladce...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

473. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Jaroslav Vrchlický)
  2. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  3. Když kvetou šípky... (Jaroslav Vrchlický)
  4. Z lesů. (Růžena Jesenská)
  5. Když stromy kvetly. (Jaroslav Vrchlický)
  6. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  7. O ČEM JSEM SNÍVAL. (Adolf Brabec)
  8. Každému žehnám stromu, (Jaroslav Vrchlický)
  9. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  10. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)