Když stromy kvetly.

Jaroslav Vrchlický

Tisíckrát jsem zapřel jaro v sobě, nechtěl vidět ani třešně kvést, za živa jsem sníti chtěl jak v hrobě, a dnes mne zas vylákala k tobě, mladá Vesno, pučící tvá první ratolest. A já kráčel opět jako zpilý girlandami zkvetlých stromů tvých; zase v dumě mračná skráň se chýlí, vrásky, které od zimy v ní zbyly, mladá Vesno, tají ve tvých zlatých paprscích! Hlubý oddech! Srdce zas je lvíče třesoucí se první na kořist; to mi udělaly petrklíče! Staré touhy cítím, staré chtíče! mladá Vesno, to mi udělal ten první list! Kdož ví, až tu půjdu v podjeseni, zda se budu tiše usmívat? Všecko láká v lesku, rozkoš, pění... sladké tuchy, melodické snění... mladá Vesno, nebudu nic potom – proklínat?

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

281. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  2. Dvojí květ. (Adolf Heyduk)
  3. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  4. STARÉ ZAHRADĚ V S., kterou vykáceli. (František Kvapil)
  5. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PÍSEŇ DROZDA. (František Kvapil)
  7. Zas v lese. (Růžena Jesenská)
  8. PRALES. (Eliška Krásnohorská)
  9. LESEM. (Antonín Klášterský)
  10. Z lesů. (Růžena Jesenská)