Čím šumí lesy.

Jaroslav Vrchlický

Čím šumí lesy ptáš se duše drahá(J5f) kdy v steré harfy borovic a jilmů(J5f) zasáhne vichr neurvalou rukou(J5f) Jen jedním šumí slovem šumí láskou(J5f) Hvozd pravěku stál velebný dom Boha(J5f) stál v slunce žehu v měsíčném stál stříbře(J5f) a nepohnul se ptáci s chvostem zlatým(J5f) jak padající hvězdy haluzemi(J5f) se míhali zvěř šustla plachá klestím(J5f) však velkých stromů koruny ty tiše(J5f) bez hnutí čněly v mlčenlivé nebe(J5f) jak zpěvné rty jich tížila by kletba(J5f) V tom náhodou dva šli kol milující(J5f) tak mladí oba a tak oba krásní(J5f) tak smaví oba a tak šťastní oba(J5f) Stín pravil Pojďte blíže v moje klenby(J5f) Mech pravil Rychle padněte v mou náruč(J5f) Pták pravil Dva jsou zrovna jak my v hnizdě(J5f) A poslechli a zašli v stíny lesní(J5f) a poslechli a usednuli na mech(J5f) On sklonil hlavu v její plná ňadra(J5f) jí objal šíj a sladké jakés kouzlo(J5f) půl tajemství a polo zjevnou pravdu(J5f) jal šeptat se jí v perleťové ouško(J5f) až zarděla se pod záplavou sladkou(J5f) jak nebe večerní kdy zajde slunce(J5f) A co dál šeptal třtina jitrocele(J5f) jež u nich stříbrným se chvěla klasem(J5f) ze sympatie zachvěla se tiše(J5f) a začla vánkem kolíbat se snivě(J5f) ten šelest chytly keře čilimníkův(J5f) v jichž snětích dřímal Danain déšť zlatý(J5f) a šelest rost hloh jemu odpovídal(J5f) pak habr dřín pak mladé svěží břízy(J5f) Všem náhle bylo do zvěstí a šeptu(J5f) a z mlází po šedivé bradě mechu(J5f) jenž chvěl se bukům z rozjízvených větví(J5f) to vyhouplo se do koruny jejich(J5f) že začly třást se až se rozepěly(J5f) a začly šumět první sloky básně(J5f) té nekonečné již zpívají lesy(J5f) Zda věděl jitrocel co šeptá mechu(J5f) Zda věděl hloh co čilimník mu šeptá(J5f) Zda znala bříza co povídá habru(J5f) Zda habr věděl co povídá bukům(J5f) Co borovicím klenům vazům dubům(J5f) Kdo odpoví Však v jednu velkou báseň(J5f) teď spojily se všecky hlasy lesa(J5f) a zněly pěly vřely hřměly spolu(J5f) jak milujících šepty sladkozvučné(J5f) ve políbení sladší přešly ševel(J5f) v živůtku rozpjatého tichý šelest(J5f) ve krajek roztržených ostrou notu(J5f) ve sladký výkřik Má jsi má jsi pro vždy(J5f) A nad jich hlavou prostorem dál k hvězdám(J5f) se poprv nesla velká píseň lesů(J5f) tož píseň života a píseň lásky(J5f) Teď věděl každý strom i keř i trávka(J5f) proč roste bují a se těší slunci(J5f) teď našly slovo tisíceré rety(J5f) všech listů zelených ve spleti větví(J5f) ať u kořene ať juž na vrcholi(J5f) kde v kšticích sedí posvátné jim jmélí(J5f) teď zpívalo vše neb vše znalo život(J5f) z prostého šeptu duší milujících(J5f) a z ševelu prvního políbení(J5f) Nad hlavou jejich poprv v celé síle(J5f) a kráse zněla velká harfa hvozdů(J5f) ta stozvuková jejíž valné sloky(J5f) je hluboké a slavné oddychání(J5f) a jejíž rhytmus zvedá se a padá(J5f) jak obnažené prsy krásné ženy(J5f) jež křičí Láska šeptajíce Úkoj(J5f) Tu náhle v této hymně tisíceré(J5f) skráň zvedli oba šumem vyděšení(J5f) jí v sladký obličej vlas zlatý padal(J5f) ve rozpacích a rty se v bázni chvěly(J5f) Ký hlahol to a jaká divná hudba(J5f) On polibkem zas její stlumil bázeň(J5f) v tu nekonečnou lesů symfonii(J5f) o notu víc dal věř mi od té chvíle(J5f) jen tajem lásky šumí velké lesy(J5f)

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

19. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  2. JARNÍ MLHY. (František Kvapil)
  3. JARNÍ MOTIVY. (Herma Pilbauerová)
  4. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  5. PRALES. (Eliška Krásnohorská)
  6. V lesy. (Růžena Jesenská)
  7. ISRAFEL (Jaroslav Vrchlický)
  8. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  9. Studánka. (Josef Václav Sládek)
  10. Jarní. (Jaroslav Vrchlický)