Po lektuře Shelleye.

Jaroslav Vrchlický

Pološero – polotóny, ze dna moře puklé zvony, tiché hymny, bouřné stony, propast dumy, bezdno tuch; jiná řeč těch nemá zvuků pro zoufalství, ples a muku, srdce to jen hádá v tluku platíc štěstí, bolu dluh; moře přitlumených vzdechů, bystřina co šepce echu, co sní rosné perly v mechu, křídel mšic a třtiny ruch; v člověku i ve přírodě obrovský křik po svobodě, v kterém jásá v plesné shodě v neznabohu věčný Bůh!

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

234. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. S JAREM DOMŮ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Vánek. (Julius Alois Koráb)
  3. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  4. Daleko světa. (Alois Škampa)
  5. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  6. Les na večer. (Antonín Klášterský)
  7. XIX. (Z jara na hřbitově.) (Jaroslav Vrchlický)
  8. Lido. (Antonín Klášterský)
  9. V ZÁTIŠÍ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. None (Vítězslav Hálek)