V ZÁTIŠÍ.

Adolf Bohuslav Dostal

Pole rozvlněných klasů, za ním v hloubce život bije, ze stlumených zní sem hlasů monotonní melodie. Zde však klid spí pod oblaky; jenom z lesa s větví jedlí vzpomínek sem lstivé zraky zří, jež usnout nedovedly. Uprostřed vlhké jedlové vůně u cesty vlídných domků je řada, opodál v samet mlčící tůně slunečné zlato v penízcích padá. Na kámen v stráni ještěrka chvíli bázlivé tílko důvěrně vzepne. V dálce, jak průsek ke vsi se chýlí, čechrá se jakés políčko řepné. Zevšad se ticho poledních kouzel neslyšným proudem při zemi vlní. Duch, jenž se marně bolestí vzpouzel, souladem smíru zvolna se plní. Jakoby na konci života najednou stojíme cizí; sotva se z klasů zrak vymotá, v hlubině lesa už mizí. A jaké pod nebem ticho je, do něhož včely jen bzučí! Na výspě uprostřed příboje srdce tu modlit se učí.

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

354. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. BALLATA CESTOU K SV. JANU POD SKALOU PŘES KÁMEN A VODOPÁDY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PRALES. (Eliška Krásnohorská)
  4. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  5. Les na večer. (Antonín Klášterský)
  6. DUCH SAMOTY (Jaroslav Vrchlický)
  7. Jen trochu hudby. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  9. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  10. SOSNA. (Josef Václav Sládek)