Jej pustili a Pilát myl si ruce(J5f)
i prchal prchal jak zvěř štvaná plaše(J5f)
ta celá volnost byla mu jen k muce(J5f)
vždy slyšel řev Propustiž Barabáše(J5f)
Stál nad zdrojem a viděl v něm tvář svoji(J5f)
ji k tváři Souzeného přirovnával(J5f)
zřel černou kštici vous ve hustém roji(J5f)
škleb tahů oka žár zas v běh se dával(J5f)
A běžel polem pustinami lesy(J5f)
kol samot mih se Ahasver jak druhý(J5f)
pak v strmých skal se zabral pusté tesy(J5f)
vždy na svých patách slyšel řinčet kruhy(J5f)
Vždy za svou stopou slyšel v davů vřavě(J5f)
Ne Ježíše my chceme Barabáše(J5f)
Zřel k božské v krvi uplvané hlavě(J5f)
a za sebou vždy ohlížel se plaše(J5f)
Tu bylo jitro Bůh ví kam se stočil(J5f)
kraj známý jaksi tonul v jitra zlatě(J5f)
a sotva udivený dále kročil(J5f)
on znamenal že stojí na Golgatě(J5f)
Zřel žen a mužů hlouček jak se kloní(J5f)
až k zemi Mrtvého v tom sňali s kříže(J5f)
do krve ran mu matka slzy roní(J5f)
skráň k ňadrům tiskne Magdalena blíže(J5f)
Jak u výčitce němé zří Jan k nebi(J5f)
Nikodem tělo halí do rubáše(J5f)
utírá o šat zkrvácené hřeby(J5f)
A zas ten křik My chcem jen Barabáše(J5f)
A prchal dál Jej nevšimli si ani(J5f)
Co mohl za to jej že luza chtěla(J5f)
Dnes bylo by mu sladší umírání(J5f)
než tato světem honba zdivočelá(J5f)
Dnes nenáviděl tyto Fariseje(J5f)
již takto pomohli mu na svobodu(J5f)
sám nevěděl co v duši se mu děje(J5f)
jen cítil nástroj v svoji byl jsem škodu(J5f)
On umřel nevinný já vinník žiji(J5f)
Ó věčně bludné klamné zdání naše(J5f)
vždy na kříž přibije svět poesii(J5f)
a bude řvát My chceme Barabáše(J5f)