Bedřichu Smetanovi.

Jaroslav Vrchlický

Čas viděl jsem; hřměl na větrném koni a z bronzu kopyty vše deptal v prach. Svist jeho kosy posud v sluch mi zvoní. Svět pod ním chvěl se a potácel v tmách. Jak soudce zased’ na věčnosti práh, jak smetí házel snahy lidské do ní. Co velkým včera – dnes juž na marách, vsi jako říše před ním se v nic kloní. V tom z hlubin, v mrákotách kde spala země, jak světlý paprsk mohutně a jemně cos vznášelo se. – Mistře, hudba tvoje! V té chvíli čas v svém zastavil se letu a pohrouživ se v souzvuků tvých zdroje, sám roztál v hudbu, jas a deště květů.

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

298. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXXIX. Již ve vísce mezi bory (František Ladislav Čelakovský)
  2. KRALEVIC (Alfons Breska)
  3. V ROZVALINÁCH (Alois Jirásek)
  4. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  5. Zpět zavolat bych v náruč svoji chtěla... (Růžena Jesenská)
  6. Pastýřova nedělní píseň. (Ludvík Uhland.) (Josef Kuchař)
  7. Po vichřici. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Slavnost jara. (Zikmund Winter)
  9. VI. Chrámek míru. (Jaroslav Vrchlický)
  10. POZDRAV. (Louis Křikava)