V den Dušiček byl posupný a šerý(J5f)
ač v městě nad Arnem kde si tak zvoní(J5f)
v chrám vešel v společnosti milých druhů(J5f)
a přece sám nad rovy čelo kloní(J5f)
kde Michal Angelo spí Alfieri(J5f)
Jde v dumě v duši stále řinkot kruhů(J5f)
na šíji vlasti vzdálené on slyší(J5f)
a křídel andělských tep v dálné výši(J5f)
Dí průvodce Zde dřímá Galilei(J5f)
Šli druzi dále o samotě zůstal(J5f)
a zápas věků letěl jeho hlavou(J5f)
zřel v slunce hvězdy jež se věčně skvějí(J5f)
a sterý problém v jeho duši vzrůstal(J5f)
dral jeho ňadra žehl mozek lávou(J5f)
zem v planet vleku věčně otročící(J5f)
a slunce vítězné a vévodící(J5f)
Zem lidský rozum věčně v poutech hmoty(J5f)
a slunce lidský cit ten věčně žhavý(J5f)
vždy slunce zvítěziti musí cítil(J5f)
vše sny a touhy byly mu jak noty(J5f)
duch jeho po nich letěl plápolavý(J5f)
a pravdě věčné v žhavý klín se řítil(J5f)
Teď ze všeho mu jedno v duši zkvétá(J5f)
Ne rozumem lze srdcem dobýt světa(J5f)
To padlo v duši mu a již to zrálo(J5f)
na divoký květ nadpozemské vůně(J5f)
v ty divy jihu syn severních ledů(J5f)
zřel s duší v níž to prsty duchů hrálo(J5f)
a skloněn nad mrákotné duše tůně(J5f)
zde slavil dojemný ten svátek Dědů(J5f)
Ti velcí mrtví do snů jeho zřeli(J5f)
v nichž Konradův se tyčil fantom stmělý(J5f)
Zde cítil vše co pozděj v písni věčné(J5f)
mu dáno bylo pro vždy vysloviti(J5f)
svou sílu olbřímí svou nesmrtelnost(J5f)
Vše spadlo s něj co mělké přebytečné(J5f)
jak blesky Sinaje moh v skálu vrýti(J5f)
svou lásku záští své svůj vzlet i dělnost(J5f)
Zřel klidně v žár v němž jeho duch se tříbil(J5f)
za svědka tvůrce Noci měl a Sibyll(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
5 |
| Celkem veršů: |
40 |
| Jamb: |
40
(100 %)
|