HERBÁŘ.

Jaroslav Vrchlický

V herbář nalepené kvítí matným pouze leskem svítí. Bez vůně a beze šťávy, jen co bylo, oku praví. Obraznost můž’ kvítí zase vykouzliti v celé kráse. Všecky barvy, všecku vůni, všecken lesk, v němž na výsluní jako druhdy vskutku žilo. Otázka: Zda vskutku bylo? Bylo – teď je v práchnivění: skoro však tu rozdíl není. V posled obé v tvé je duši: zřela dřív, teď pouze tuší. A jak v herbáři je s kvítím, tak je také s celým žitím. Bylo vskutku, jest jen v snění – i zde rozdíl velký není. Jen když byla láska v žití, pak už provždy stejně svítí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

219. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. Jak nebylo by to víc pravdou již, (Vladimír Frída)
  2. Idyla ze hřbitova. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ZÁPALEM MLÁDÍ! (Antonín Jaroslav Klose)
  4. SKOLIE. (Ladislav Arietto)
  5. JARNÍ ROVNODENNÍ. (Otakar Theer)
  6. ZA SNIVÝM DÍTĚTEM. (Adolf Brabec)
  7. ALEJ. (Stanislav Mráz)
  8. THAIS. (Josef Holý)
  9. V mé duše hlubiny. (Josef Václav Sládek)
  10. PŘEDTUCHY. (Emanuel z Čenkova)