Při čtení sonetů Shakespearových.

Jaroslav Vrchlický

Jak tůně pláň lekníny celá zkvětlá, ten úbělem plá a ten zlatem hoří, tak ona doba v pamět mou se noří, kdy spolu pili jsme ty číše světla. Kdy spolu pluli jsme v tom sladkém moři, kdy polibek, z niv rajských včela sletlá, se třás’ a váhal, nebo v ráz jej smetla myšlenek bystřeň trysknouc ze tmy k zoři. Jen v pausách On když zmlknul svrchovaný, my zřeli ke dnu duší svých a s bázní, neb jako na jezeru v nich to bylo. Květ nahoře, leč kořenů spleť v hloubi se s tmou a stínů reflexy v noc snoubí, již ozářit jen Jeho mohlo dílo.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

28. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  2. VĚJÍŘ. (František Kvapil)
  3. ŠKEBLE. (Otakar Mokrý)
  4. Plápolá a zas je bod jen malý, (Josef Holý)
  5. DOJMY A NÁLADY (František Odvalil)
  6. Chrysanthemy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. hvězdy nad poloninou (Stanislav Kostka Neumann)
  8. I. Na svou hlavu zamyšlenou (Jaroslav Vrchlický)
  9. Barkarola. (Jaroslav Vrchlický)
  10. V. SIESTA. (Antonín Klášterský)