Květ na hrobě.

Jaroslav Vrchlický

Žil tiše tak a šťastně(J3f) svým snům o kráse jen(J3m) a všecky jeho básně(J3f) mu byly též jak sen(J3m) Jak sladký sen jejž dítě(J3f) sní matky na ňadrech(J3m) vždy v snech se přenes hbitě(J3f) přes žití shon a spěch(J3m) A vždycky říkal sobě(J3f) když novou píseň psal(J3m) a v zpěvných rýmů zdobě(J3f) jí hravé roucho tkal(J3m) Ne nejsi mi ten pravý(J3f) ten veliký můj zpěv(J3m) kam vdechnu žár své hlavy(J3f) i srdce svého krev(J3m) A často mezi druhy(J3f) kdy plná vřela číš(J3m) led spleen kdy puká tuhý(J3f) a ňadra dmou se výš(J3m) tu hlásilo se cosi(J3f) mu v ňadra ťukajíc(J3m) jak ptáků ve rákosí(J3f) když hne se na tisíc(J3m) Však potlačil to znova(J3f) Ne není ještě čas(J3m) to nejsou pravá slova(J3f) ni pravý zvuk a hlas(J3m) A jindy ve přírodě(J3f) kdy ticho podvečer(J3m) strom pažit vlna v shodě(J3f) pln vůně lesní šer(J3m) Tu ťukalo to opět(J3f) jak v okno chroustů tlum(J3m) tu velkou báseň dopět(J3f) ji vyrvat jednou snům(J3m) Však nevěřil své síle(J3f) snad klamal sebe sám(J3m) To pravá není chvíle(J3f) ni pravý vzlet a plam(J3m) A jindy ruku v ruce(J3f) kdy s milenkou svou dlel(J3m) a rozkoší se prudce(J3f) jak vichrem lístek chvěl(J3m) a cítil proudy lávy(J3f) se k srdci valem hnát(J3m) Teď teď by čas byl pravý(J3f) tu velkou báseň psát(J3m) Ne Nač by sobě kazil(J3f) tu rozkoš zápasem(J3m) Nač edenský zpěv zmrazil(J3f) si zemským ohlasem(J3m) Stisk srdce v svojí hrudi(J3f) ten drahý zlíbal vlas(J3m) Však píseň má se vzbudí(J3f) až pravý přijde čas(J3m) A tak mu prchlo žití(J3f) a byla tu smrt hned(J3m) teď může dlouho sníti(J3f) však nebude víc pět(J3m) A snil Květ zatím rudý(J3f) na hrobu jeho vzrost(J3m) na krajích krvavý všudy(J3f) v kalichu perlí skvost(J3m) Vždy k němu slétla síla(J3f) motýlů ptáků včel(J3m) Ta píseň snad to byla(J3f) jíž nikdy nezapěl(J3m)

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

127. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tu malou, drobnou písničku. (Josef Václav Sládek)
  2. SMÍCH. (Antonín Klášterský)
  3. Smutná láska. (Bohdan Kaminský)
  4. RŮŽOVÝ KEŘ (František Odvalil)
  5. PASAČKA. (Josef Václav Sládek)
  6. Na tom dost! (Alois Vojtěch Šmilovský)
  7. ZKOUŠKA ZE ZPĚVU. (Antonín Klášterský)
  8. Nemohu dnes psáti... (Rudolf Richard Hofmeister)
  9. FIALKY. (Jaroslav Vrchlický)
  10. 19. Já v tvé duši dávno dozněl, (Václav Bolemír Nebeský)