Pyramidy.

Jaroslav Vrchlický

Když Farao svou stavěl pyramidu, on věděl, proč že věky trvat bude; své suché tělo uvadlé i chudé v ní zvěční i svou pozlacenou bídu. On tušil, věky přejdou, pastýř v klidu a stáda supů, pouští písky rudé, sfinx s prsy vypjatými, zde i všude týž symbol taje děsný všemu lidu. Sta stavělo byt, kde měl jeden dřímat; v tom egoismus historie celý. Kde láska, jež má všecko obepínat? Ku mumiím když stoupá v průchod stmělý syn doby nové, jak je malý, cítí, jak faraoni též neumí žíti.

Patří do shluku

saul, izraelský, samuel, mojžíš, faraon, david, faraón, egypťan, nil, jahve

21. báseň z celkových 261

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Beneš Metod Kulda)
  2. A VÍTR KVÍLÍ DÁL... (Jaroslav Vrchlický)
  3. SFINGA HRŮZY. (Adolf Heyduk)
  4. Hora Nebo. (Jaroslav Vrchlický)
  5. I. JOSEF. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Rci, ukrutná, ač věčně usměvavá, (Adolf Heyduk)
  7. Ke dni 14.června 1868. (Emanuel Züngel)
  8. Velbloud světský. (Eliška Krásnohorská)
  9. Golem. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SMRT. (Jaroslav Vrchlický)