Tajemství Herostrata.

Jaroslav Vrchlický

Jsou duše takové. Po zmaru chvátá jich celá bytost, kde co vidí klíčit, plát, zářit, v zárodku se musí zničit, vše zdeptat musí zlověstná jich pata. Štván takto, lačný Herostrates chvátá v chrám Diany – zřel příliš krásný tyčit se do hvězd, nedovedl úžas líčit, však pochodeň zaň promluvila vzňatá. Snad bylo mu samému v posled líto, co učinil v své ctižádosti slepé – leč skutku hlavní pero bylo skryto. Pod římsou neušetřil hnízdo ptence, vše sžehl, co tu plálo velkolepé... On? – Nikoli! – Jen zloba impotence...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

331. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  2. Druhům. (Jan Ježek)
  3. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  4. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  5. S JITŘENKOU V DUŠI. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  6. DÁL. (Josef Lukavský)
  7. Jednání třetí. (Jindřich Böhm)
  8. Za Janem Nerudou. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  10. 1791 – 1891 (Jaroslav Vrchlický)