DÁL.

Josef Lukavský

To není všecko. Ne, to velmi málo by žádala má nezkojená duše. Jak slabošsky by slunce Touhy plálo a malátně se rozhlíželo v hluše. Rozpřáhnout vůlí svoji nade všemi, rozkopat staré hrady utrpení, nad něhou zvítězit i nad vášněmi a sobě zpívat hymnus vykoupení. Loupežně vpadat v cizá blaha sídla, v satanském smíchu staré dobro bořit, ponořit duši v nesmrtelna zřídla a sobě jen a touhám svým se kořit! Ach, ženo, ženo! Slijme svoji sílu ve žhavou urnu, život vdechněme jí, a připravme se k titanskému dílu, jež pouze geniové provádějí. Zocelme srdce, duše v plamen změňme a myšlénky odvahou promítněme, k pevnostem štěstí hrdinsky se žeňme – ať zvítězíme, nebo zahyneme.

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

848. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Již dokonáno! (Ervín Špindler)
  2. Tajemství Herostrata. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  4. DVĚ BÁSNĚ POLITICKÉ. (Bohdan Kaminský)
  5. LEGIÍM NAŠICH HRDINŮ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  6. JDOU VĚKY KOLEM... (Antonín Jaroslav Klose)
  7. Naši legionáři. (Bohuslav Květ)
  8. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  9. None (František Serafínský Procházka)
  10. NAŠE HRADY. (František Kvapil)