Corneille.

Jaroslav Vrchlický

Ctný hidalgo, jenž zbloudil v půdu Gallů, jenž mohl hrdě bratře! říci lidu, jenž v stoicismu svoji nesl bídu, jho králů nesnes’ ani kardinalů. On „bonhomme“ v zřítelnici Idealu zřel orlím okem svým a v pevném klidu svůj kalil verš, jenž ťal vždy v srdce lidu, jak trpce chutná laur, měl poznat v žalu. Měl slyšeti, jak bouří chvála davů, však jinému, když v života stál sklonu, a jako chleba, stejně ztratil slávu. Leč rhytmický spád kovových všech zvonů, jež rozhoupal kdys, vztýčil jeho hlavu, že s pohrdou šel velký v malých shonu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

117. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Legenda o sv. Edvardu. (František Leubner)
  2. Otcova kletba. (Josef Kuchař)
  3. Až srdce své žebrákem tlouci uslyšíš (Josef Holý)
  4. JEAN HONORÉ FRAGONARD. (Richard Weiner)
  5. Co volil bys? (Josef Václav Sládek)
  6. Sonet. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Z DÍLNY. (Antonín Klášterský)
  8. My, Národní divadlo (Otokar Fischer)
  9. Meditace. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Nešťastnému nepříteli. (Jaroslav Vrchlický)