X. Símě bohů.

Jaroslav Vrchlický

Když zazněl hlas, že mrtev velký Pan, tu postrachem se zachvěla hloub země, tu hrdý Olymp sklonil zpupné témě, když s Zevem slední Satyr pochován. Však nežli kříž vzplál u východních bran, než z děsu vzkřísilo se lidské plémě, již bohů velkých nesmrtelné sémě v svět zpitý rozlilo se ze všech stran. Žhne Apoll v slunci, stará Ceres kvílí pod snopy klasů, v skalách Pan se směje a z hroznů Dionys dští drahokamy. A žijí fauni, dryady a víly, jsou pouze sloky velké epopeje, jíž posluchači jsme my lidé sami.

Patří do shluku

nymfa, faun, satyr, syrinx, čilimník, hélios, kentaur, flétna, jilm, helios

30. báseň z celkových 333

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LEGENDA O SV. PROKOPU (Jaroslav Vrchlický)
  2. III. CESTOU ZE SINAIE. (Jaroslav Vrchlický)
  3. V daleké minulosti. (Jan Evangelista Nečas)
  4. Mladost Orfeova. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Sbor z antické tragedie. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Pomsta gnomů. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Hříčka přírody. (Antonín Koukl)
  8. XXI. CLAUDIA PROCULA. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Hrob Orfeův. (Jaroslav Vrchlický)
  10. II. PAN GUILLEM DE CABESTAING. (Jaroslav Vrchlický)