XVII. Obelisk.

Jaroslav Vrchlický

Čněl v poušti věky. Karavana mnohá šla kolem, sterý zrak se k němu vzpíral, boj chvíli zuřil tu, rek mnohý zmíral, v své pouti žízniv spěje v mečet boha. Ční posud v poušti. Samum zlý jej šlohá, jak před lety jej mořem písku týral, jak pravěku syn k němu s úctou zíral, zří k němu moderní, však um a vloha chtí rozluštiti písma divné háky, jež smazáno půl, svůdněji tím kývá, a čtou a čtou ty črty hieratické. Tlum jeřábů se nese dále mraky, on ční, jak čněl, – ó marné snahy lidské, když starým něm byl – vám víc nezazpívá!

Patří do shluku

saul, izraelský, samuel, mojžíš, faraon, david, faraón, egypťan, nil, jahve

123. báseň z celkových 261

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hora Nebo. (Jaroslav Vrchlický)
  2. None (Beneš Metod Kulda)
  3. Zatracená města. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Pravda. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PRVNÍ ODPOČINEK. (Karel Vojtěch Prokop)
  6. SFINGA HRŮZY. (Adolf Heyduk)
  7. Chlebař. (Adolf Heyduk)
  8. Spravedlnost. (Julius Zeyer)
  9. Sen Jakobův. (Adolf Heyduk)
  10. askarové (Stanislav Kostka Neumann)