XXXVIII. Labuť.

Jaroslav Vrchlický

Vážně jezerem tmavým ve hloubi mlčících lesů stříbrnou labuť jsem spatřil veslovat mezi třtiny, za ní mláďata v tempu laškovném táhla a v plesu, poprvé s úžasem vidím, nevzhledná, plna jsou špíny, v praničem nerovná matce, jež plála jak sníh. Myšlenek vířivý příval mou hlavou se mih’. Čeho třeba, vznésti se k čistotě duchů nad bláto žití, plný špíny mládí háv na stříbro změnit, jasem jež svítí? Zkušenost, stáří s bolestí přinese čas, ty změní špínu křídel tvých v jásavý jas; ale bys zapěti mohl hlaholný triumfu sten, labutě který jest úděl, potřebí smrti jest jen!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

514. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Modlitba. (Jaroslav Vrchlický)
  2. 18. Z těch bájí, ježto stromů zášer kryje, (Vojtěch Pakosta)
  3. ČISTÁ RADOST (Antonín Klášterský)
  4. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  5. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  6. Rybářka. (Julius Alois Koráb)
  7. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  8. V NEBI U DĚTÍ. (Antonín Sova)
  9. Liché zdání. (Adolf Heyduk)
  10. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)