XLIX. Kradené štěstí.

Jaroslav Vrchlický

Každič štěs ó věř jest pouze kradeným(Na) okamžik svojím jen zveš pro věčnost ne tvým(Na) Každič krade květi včela u med(Na) zloji světla brouci jsou třpyt mo let(Na) hustou a bu pastvu luči dob skot krade(Na) Cereře krademe hrozny a klasy a vždycky a vždycky a všade(Na) Poru krademe nadše vaby krademe že(Na) z přírody krademe radost svou v poča nestálých změ(Na) krademe vteřiny života za dy osudné Parce(Na) krademe od prsu matky již kradem k Charona barce(Na) co však zváti stále svým s jistotou věč a pev(Na) tra jak včera tak dnes co zmaru by nepadlo v plen(Na) to snad by bylo pravdivým štěstím žel vidím to zjev(Na) krade illuse též i krade o štěs sen(Na)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

428. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. PROMĚNY. (Adolf Červinka)
  3. Život. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Fugit hora. (Augustin Eugen Mužík)
  5. HYMNUS. (Jaroslav Vrchlický)
  6. GOETHE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. Jak lístek na lípě se zticha chvěje, (Jan Evangelista Nečas)
  8. STÍNEM I JASEM. (Čechoslav Ostravický)
  9. Zkušenost. (Jaroslav Vrchlický)
  10. pochválíme... (Stanislav Kostka Neumann)