GOETHE.

Adolf Bohuslav Dostal

Ne, ve slov vzdušné, efemerní kouli tvé slávy třpytem pohrávat si nechci, jen stín tvůj vidět v dáli, tiší, lehcí mráčkové bílí modrem nebe jdou-li. A do svých snů, jak v srdce kout se choulí, ne z tvého jména, z květů touhy tvé chci jen trochu pelu; a mí snové křehcí tak plny budou staré vůně gdoulí. A všecky ženy, úsměvy tvých písní, tvé horké touhy, v stáří neochladlé, ty oblak hrou se v myšlení mé vrací. A vzpomínky mé, soudcové mí přísní, sčítají dny mé plané, marně svadlé. Tvůj bílý přelud do mlhy se ztrácí.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

939. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ne symbol jen, tys, lásko, vrchol štěstí, (Adolf Racek)
  2. None (Josef Holý)
  3. Duše přírody. (Augustin Eugen Mužík)
  4. VY KRÁSNÉ ZAHRADY... (Zikmund Winter)
  5. NĚMÝ VEČER. (Božena Benešová)
  6. Vina. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Jak lístek na lípě se zticha chvěje, (Jan Evangelista Nečas)
  8. WATTEAU (Jan Opolský)
  9. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. 373. Ai zde pode šírým nebem tvojím (Jan Kollár)