Jak lístek na lípě se zticha chvěje,

Jan Evangelista Nečas

Jak lístek na lípě se zticha chvěje, když z končin neznámých naň vánek vane, tak na pni života a větvi času má bytost před Tebou se chvěje, Pane! Tvé slunce vstává ve královském nachu, Ty živíš červa, lezoucího v prachu, Ty krásu, něžnost vyvozuješ v květu a vlašťovičku neseš v dlouhém letu a vůlí svou ji udržuješ v směru, by našla svoje hnízdo na severu kdes ve vsi horské, kterou teče řeka. A Ty bys, Pane, nedbal o člověka, v němž uložen je atom dechu Tvého, klíč k otvírání světa tajemného a divů v zemi, ve vzduchu a vodě, jež od věků jsi ukryl ve přírodě, a jež duch lidský v práci tiché, jemné jak vodu věčnou čerpá z hloubky temné!?

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

638. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HLAS VNITŘNÍ. (František Táborský)
  2. VY KRÁSNÉ ZAHRADY... (Zikmund Winter)
  3. STÍNEM I JASEM. (Čechoslav Ostravický)
  4. MLÁDÍ. (Antonín Sova)
  5. Fugit hora. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Vstupní modlitba (Stanislav Kostka Neumann)
  7. GOETHE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. pochválíme... (Stanislav Kostka Neumann)
  9. VĚČNĚ VZPOMÍNATI (Hermor Lilia)
  10. Záhady. (Josef Václav Sládek)