Cestou k matce.

Jaroslav Vrchlický

Krajina sněhu popraškem bílá, v obzoru v těžkou mlhu se slila, mým koním nechce se k předu – a přece k matce své jedu. Vzduch je tak chladný, palčivý tak, a štípá to v tváře, žehá to v zrak, sta bílých tříští se hvězd v koleje vyjetých cest. Já klidně hledím v závoje mhám, ty kolem cesty pokojně stojí, ty v prázdných polích vrou a se rojí, jakby se ptaly, z blízka i z dáli: po letech pro svou matku co mám? Mně svírá to hrdlo, dál jedu a jedu, a koním nechce se k předu. Což ten pár rozbitých obrovských snů, co ta poušť prázdných, ničemných dnů, jež s sebou vedu, je těžká tak, skrz mlhy dým že koňům mým nechce se k předu?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

362. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEPLODNÁ ZEMĚ (Jiří Mahen)
  2. MĚSÍC Z RÁNA. (Eliška Krásnohorská)
  3. LXl. Bílá paní, Bílá paní (František Leubner)
  4. Rozpínám ruce... (Růžena Jesenská)
  5. POKRAČOVÁNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. ZAHRADA GETHSEMANSKÁ. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Na nebi v lampách rozžetých (Jiřík Luděk Moravský)
  8. HOREČNÝ ZRAK (Otokar Fischer)
  9. Komu žitím ukovány (Adolf Heyduk)
  10. SHLEDÁNÍ. (František Hais)