Ranní meditace.

Jaroslav Vrchlický

Jak den po dnu ti mizí, cos je ti více cizí, cos je ti více bližší a to tvou touhu ztiší. To cizí vzdaluje se tak jako kroky v lese, jak mhy, když jitro vstává, a noc práv svých se vzdává. To bližší blíže kyne, kol duše tvé se vine jak z trávy dech a vůně, jak leknín z černé tůně. Týž svět ti kyne kolem, naň včera zřel’s jen s bolem, dnes díváš se naň klidně, ba soucitně a vlídně. To tím, co duši cizí, že víc a více mizí, a to jen, co ji ztiší, že bližší jest a bližší! Ty, jenž čteš tyto řádky, mír v sobě máš-li sladký, pak netřeba ti jména, jež zde jsou utajena, pro cizí to, jež mizí... Tvá duše zná to ryzí, zná rovněž to, co bližší, jež v posled všecko ztiší.

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

276. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V noci při práci. (Boleslav L. Černý)
  2. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  3. * * * (Josef Svatopluk Machar)
  4. SMRT. (Jan Opolský)
  5. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  6. BEZ VĚNA. (Antonín Klášterský)
  7. POD LESY. (Hermor Lilia)
  8. KROČEJE. (Rudolf Illový)
  9. Po smrti. (Bohdan Kaminský)
  10. LESNÍ STRŽ (Jaroslav Vrchlický)