KROČEJE.

Rudolf Illový

PLÁČ tichý v ranní mlze pozvolna se chví, jak houslí slabý tón. Jde smutek po kraji a všechno zaplaví, rve temný z prsou ston, jde smutek po kraji, v plášť schoulen krvavý. To někdo umírá, kdo přál si života, neb v duši cítí děs, vstříc ze dnů žití že mu vane nicota, snad v záhubu i kles. Tak nad krajem se nyní smutek mihotá. Teď budou dělníci tu kráčet z předměstí, jimž smutek údělem a setkají se s těmi v ulic rozcestí, jimž vše je účelem a v okamžik v nich vzplanou vzdoru předzvěsti. Již nad zmlženým krajem dozněl pláče tón, jen ozvěna se chví. Kdes rozezvučel náhle tovární se zvon. Jdou krajem postavy a věští příchod radosti a smutku skon.

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

79. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ. (Vladimír Houdek)
  2. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  3. BŘÍZY. (František Eisler)
  4. 6. Nad hladinou lesklou vodní (Karel Babánek)
  5. (PŘÍTELI VLAD.) ( H. Uden)
  6. V den smíření. ( K. Egor)
  7. LXVII. Hučí jez a řeka zpívá, (Jaroslav Vrchlický)
  8. Sám a sám (Xaver Dvořák)
  9. KRAJINA. (Antonín Klášterský)
  10. Mrtvým. (Augustin Eugen Mužík)