Mare amaritudinis!

Xaver Dvořák

Skloněnou hlavu, ve slzách zraky přicházím k Tobě, Matičko, dnes; utichnul v ňadru písní Tvých ples, klíčí tam žalů, kde jest jen jaký. I snů mých nebe pokryly mraky, žárem květ touhy uvadlý kles, útěchy anděl k nebi se vznes’; opustil zem – mne opustil taky. Teď nitro mé jest pusté a chladné, v květný jak luh když pod jeseň vpadne... Matko! Ty moře hořkosti, běd, na bránu Tvého soucitu tluku – na větvích svit vzplál, či to svou ruku útěchy anděl nade mnou zved?

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

218. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Matička mi děla ve snu: (Irma Geisslová)
  2. None (Karel Babánek)
  3. V MÉ DUŠI TICHO... (Bohdan Kaminský)
  4. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. MATCE. (Adolf Brabec)
  6. PODZIMNÍ MELODIE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. NA STAROU PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  8. VEČERNÍ DUMA. (Emanuel z Čenkova)
  9. POSLÁNÍ. (Antonín Klášterský)
  10. Zapomenout. (Bohdan Kaminský)