MATCE.

Adolf Brabec

Ty matko, matičko má drahá ve vrby stínu tiše spící, mně ve oči se déře vláha když vzpomenu si na tě tlící, pod náhrobním že kamenem tvé srdce hoří plamenem! Pod ním tvá bolesť, klam i radosť tak svorně spřádají tvé snění, ach, pod ním, matko, tvá je mladosť; ó pro tebe víc jara není, pod náhrobním kde kamenem, tvé srdce hoři plamenem! Teď vzpomínám si, drahá máti: na bílé ruce prsten’s měla, ten nechtěla’s nám nikdy dáti; ty v rakev jsi jej uzavřela, pod náhrobním kde kamenem tvé srdce hoří plamenem. Ach jenom jednou, jedenkráte před námi’s prsten otevřela: v něm byly skryty vlásky zlaté; a s nimi vzpomínka as vřelá pod náhrobním spí kamenem, kde srdce hoří plamenem...

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

516. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Matička mi děla ve snu: (Irma Geisslová)
  2. Ó matko má, když na tě zpomínám, (Irma Geisslová)
  3. Mare amaritudinis! (Xaver Dvořák)
  4. Matičko, milá matičko, (Irma Geisslová)
  5. POD MATČINU PODOBIZNU. (František Kyselý)
  6. Requiescant! (Xaver Dvořák)
  7. NAŠÍ RODINĚ (Miloš Červinka)
  8. VZPOMÍNKA NA MATKU. (Augustin Eugen Mužík)
  9. JULIU ZEYEROVI. (Josef Václav Sládek)
  10. Vzpomínka na matku. (Adolf Brabec)