Rada.

Jaroslav Vrchlický

Táhni klidně líchu svou, jak to tichý vůl ten dělá, nepolekán bouří zlou, nepostrašen potem čela. Moudrost celá jest, jít klidně dnem i tmou. Tak bylo a bude, tady jak všude mozek vře, tryská, radost si výská, srdce si stýská, cos v dálce vždy mizí a jenom cizí z všeho kdos získá. Na levo ni na pravo ohlížet se, ztráta času, jasno-li či mlhavo, dále jdi a hledej krásu, kotvu, spásu, orle jako ponravo! Cos z všeho zbude, dědictví chudé, verše a slova, hříčka snad nová, maska, kam schová se cit, jenž zraněn, zkad vysmán, zhaněn, meč nový si sková. A když padneš před cílem neskončiv svou epopeji, nejsou špatným podílem verše, jež se nevypějí, věř, dál znějí dokončeným nad dílem! Z tvé krve rudé něco vždy zbude, všecko se sváží, co se jen snaží, k výši co baží, všecko se splatí; co se tu zhatí, nejvíc pak blaží.

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

87. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Miloš Červinka)
  2. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  3. Nést kříž svůj dál... (Jaroslav Vrchlický)
  4. Sonet časový. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Dvě sloky o štěstí. (Jaroslav Vrchlický)
  6. SESTRY. (Karel Mašek)
  7. EPILOG. (Jaroslav Vrchlický)
  8. SLÁVA. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Ta hora budiž svatá nám (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. VI. Nechať proto drůbežního moru (Jan Pravoslav Koubek)