II. „Jenž bičován býti ráčil!“

Xaver Dvořák

To lidské záští, ach, což trpce zraní, hle, Krista Božská tvář juž k nepoznání, své oko vlhké zvedá k blankytu, ni tam, ni zde, ach není soucitu. Či přec? – slyš! v davu vzlyká tiché štkání! oj marně srdce mateřské se brání a v muce Kristu kolem siných rtů se mihnul tichý úsměv v zákmitu. Dál srší rány v svaté tělo krutě, však Ježíš stojí klidný, nepohnutě a božství záře jasná plá mu kol; ach dobře ví, že v davu toho lidu jen jedna duše cítí Jeho bídu a každým vzdechem rost’ by její bol.

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

169. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z ULICE. (Vladimír Houdek)
  2. Křížová cesta. (Vilém Ambrož)
  3. NA GOLGOTU. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  4. KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  5. KŘÍŽOVÁ LEGENDA. (Xaver Dvořák)
  6. KAJÍCNICE. (František Kyselý)
  7. Nehřeš víc! (Xaver Dvořák)
  8. MALÁ KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  9. VERŠE. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SLOKY O MRTVÉM MALÍŘI. (Božena Benešová)