NA GOLGOTU.

Jan Spáčil-Žeranovský

Hle, skloněn k zemi, zbrocen krví, tichý Syn člověka kříž nese na Golgotu a málo dbá na řvoucí kolem rotu, neb ví: krev moje smyje lidstva hříchy. A přece z davu, jenž měl proň jen smíchy, vystoupla žena, z krvavého potu by tvář mu smyla zbodlou věncem hrotů a sen o slitování nebyl lichý. Ó, Kriste, roven Tobě, umdlen žitím kříž nesu na bedru svém unavený a velká muka Tvoje dobře cítím. Však oč než Ty jsem více opuštěný! Neb na cestě, jíž zkrvaven se řítím, mé líce nedotkla se ruka ženy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

142. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Křížová cesta. (Vilém Ambrož)
  2. Vlaštovice. (František Kyselý)
  3. II. „Jenž bičován býti ráčil!“ (Xaver Dvořák)
  4. Z ULICE. (Vladimír Houdek)
  5. TIBIA AMABILIS. (František Leubner)
  6. Se Svaté Hory (Xaver Dvořák)
  7. JESUS BARABBAS. (Sigismund Bouška)
  8. RŮŽE. (František Kvapil)
  9. MUČENÍK. (Josef Svatopluk Machar)
  10. JEPTIŠKA. (Josef Svatopluk Machar)